Nejlepší čtečky knih, které se teď vyplatí koupit: Kindle je pořád jistota, ale u českých e-knih bych slepě nebral jen Amazon

Čtečka knih je jedna z mála kategorií elektroniky, kde člověk pořád nechce revoluci. Nechce další malý tablet, další displej plný notifikací ani zařízení, které se tváří chytřeji, než ve skutečnosti potřebuje být. Dobrá čtečka má hlavně zmizet v ruce. Má zobrazit text, neunavovat oči a neotravovat při každé druhé knize.

Jenže právě v tom je výběr složitější, než vypadá. Papírově se většina modelů liší jen velikostí displeje, podporou teplého světla, tlačítky a úložištěm. V praxi ale rozhoduje něco jiného. Odkud berete knihy. Jak často pracujete s EPUBem. Jestli máte knihy s Adobe DRM. Jestli čtete PDF. Jestli chcete tlačítka. Jestli vám vyhovuje Amazon, nebo se mu chcete spíš vyhnout.

Kindle je pořád nejsnazší odpověď. Hlavně Paperwhite. Jenže pro českého a slovenského čtenáře to není jediná odpověď. PocketBook a Kobo mají u nás praktické výhody, které se v anglických žebříčcích často ztratí. A barevné čtečky? Ty jsou zajímavé, ale rozhodně ne automaticky lepší.

PocketBook Verse Pro

PocketBook Verse Pro je přesně ten typ čtečky, který nemusí na první pohled ohromit, ale při běžném používání začne dávat velký smysl. Není nejrychlejší, nepůsobí tak uhlazeně jako Kindle a nehraje si na prémiový gadget. Jeho síla je jinde: velmi dobře odpovídá tomu, jak se u nás e-knihy opravdu používají.

Člověk málokdy nakupuje všechno v jednom obchodě. Jedna kniha je z českého e-shopu, druhá ze slovenského, třetí někde v EPUBu, čtvrtá v PDF, další může mít Adobe DRM. PocketBook je na podobný mix připravený přirozeněji než Kindle. EPUB, PDF, MOBI, DOCX, Adobe DRM a další formáty bere jako běžnou věc, ne jako problém, který se musí řešit přes okliky.

Verse Pro je kompaktní šestipalcová čtečka s jemným displejem, teplým nasvícením, voděodolností a fyzickými tlačítky. Právě tlačítka jsou důvod, proč se k podobným čtečkám lidé často vracejí. Dotykové ovládání stačí, ale při dlouhém čtení v posteli nebo jednou rukou je obyčejné kliknutí na další stránku pohodlnější.

Displej je na běžné knihy velmi dobrý. Text působí ostře, nasvícení se dá večer nastavit příjemně teple a celé zařízení je dost lehké na to, aby nepřekáželo ani při delším čtení. Verse Pro je doma hlavně u románů, publicistiky, non-fiction a knih z lokálních obchodů.

Jeho slabiny se ukážou při náročnější práci. Vedle Kindlu působí méně svižně. V samotné knize to většinou nevadí, ale v menu, při otevírání větších souborů nebo u PDF už rozdíl poznat jde. Velká technická PDF nejsou pro šestipalcovou čtečku dobrý nápad a Verse Pro fyziku neobejde. Soubor otevře, ale pohodlné čtení z toho často nebude.

U PocketBooku bych si po koupi zkontroloval i rovnoměrnost podsvícení. Nejde o to, že by Verse Pro měl špatný displej. Spíš nepůsobí v kontrole kvality tak neprůstřelně jako Kindle. Dobrý kus je velmi příjemný, citlivější člověk si ale může všimnout drobností, které by ho večer při čtení rušily.

Verse Pro bych bral jako nejpraktičtější čtečku pro člověka, který nechce být zavřený v Amazonu. Není to nejhladší zařízení ve výběru. Je to ale čtečka, která rozumí českému a slovenskému prostředí lépe než většina konkurence.

Kindle Paperwhite 2024

Kindle Paperwhite je pořád model, podle kterého se hodnotí ostatní čtečky. Ne proto, že by uměl všechno. Právě naopak. Je silný tím, že se nesnaží být ničím jiným než velmi dobrou čtečkou.

Aktuální Paperwhite nepřináší dramatickou změnu. Amazon zvětšil displej, zrychlil reakce a zachoval to, co fungovalo už dřív. Výsledek působí velmi dospěle. Otevření knihy, otáčení stránek, pohyb v prostředí i samotné čtení jsou rychlé a klidné. U čtečky je to důležitější než efektní funkce navíc.

Sedmipalcový displej je povedený kompromis. Šestipalcové modely jsou skvělé na cestování, ale po delší době mohou působit stísněně. Větší čtečky zase nabídnou víc prostoru, ale už nejsou tak příjemné do ruky. Paperwhite stojí přesně mezi nimi. Textu se na stránku vejde víc, ale zařízení si pořád drží lehkost a jednoduchost.

Nasvícení patří k nejlepším věcem na Paperwhite. Je rovnoměrné, večer neřeže do očí a spolu s ostrým textem dělá ze čtení velmi příjemnou rutinu. Voděodolnost se hodí u vany, bazénu i na dovolené. Výdrž je výborná, jen bych marketingové sliby nebral doslova. S podsvícením, Wi-Fi a běžným používáním člověk pořád řeší spíš týdny než pohádkové měsíce bez nabíječky.

Největší slabina Paperwhite není displej ani rychlost. Je to Amazon. Kdo nakupuje hlavně v Amazonu nebo mu vyhovuje Send to Kindle, bude spokojený. U českých a slovenských EPUBů, Adobe DRM a knih z různých obchodů už to tak elegantní není. Soubory do Kindlu dostanete, ale pořád je to méně přirozené než u PocketBooku nebo Kobo.

Chybí také fyzická tlačítka. Amazon po konci Oasis tuhle cestu prakticky opustil a Paperwhite je čistě dotykový. Dá se s tím žít, ale u zařízení určeného na dlouhé hodiny čtení bych tlačítka pořád bral jako reálnou výhodu. Trochu nešťastné je i zapínací tlačítko dole. Není to zásadní problém, jen drobnost, která u tak dotaženého zařízení zbytečně vyčnívá.

Paperwhite je nejlepší volba pro čtenáře, který chce co nejpohodlnější čisté čtení a nevadí mu Amazon. Pro lokální e-knihy mimo Amazon bych se ale před nákupem vážně podíval i na PocketBook a Kobo.

Kobo Clara BW

Kobo Clara BW je malá černobílá čtečka, která nestaví na efektních funkcích. Nechce ohromit barvou ani velkým displejem. Dělá přesně to, co má podobné zařízení dělat: zobrazit text co nejčistěji a nepřekážet.

Její hlavní síla je displej. Černobílý E Ink Carta 1300 má u běžných knih výhodu proti barevným panelům. Text působí čistěji, kontrastněji a displej nemá tmavší filtr, který je u barevných čteček pořád vidět. U románů je to důležitější než obálky v barvě.

Clara BW dává smysl hlavně lidem, kteří nechtějí Kindle, ale zároveň nechtějí složitější zařízení. Kobo pracuje dobře s EPUBem, podporuje Adobe DRM a dobře zapadá do světa Calibre a vlastní knihovny. Není tak formátově univerzální jako PocketBook, ale proti Kindlu působí otevřeněji.

Šestipalcové tělo je praktické. Čtečka je lehká, dobře se drží a snadno se vejde do tašky. Na cestování, postel nebo běžné denní čtení je to příjemná velikost. Na druhou stranu, šest palců má svoje limity. Větší písmo rychle zabere stránku, delší non-fiction už může působit stísněně a PDF je spíš nouzová disciplína.

Kobo také nemusí působit tak hladce jako Kindle. Někdo ocení otevřenější přístup, někdo narazí na méně přímočarou knihovnu, registraci nebo synchronizaci. Není to vyloženě nepříjemné, ale Kindle pořád působí uhlazeněji. Kobo je trochu svobodnější, ale méně dokonale zabalené.

Clara BW bych vybral pro člověka, který chce malou, čistou a otevřenější čtečku bez Amazonu. Není to nejvýhodnější model pro každého. Je to ale velmi dobrá volba pro ty, kteří vědí, že barvu nepotřebují a chtějí hlavně kvalitní černobílý text.

Kobo Libra Colour

Kobo Libra Colour je nejzajímavější čtečka v celém výběru. Ne proto, že by byla univerzálně nejlepší, ale protože barevný E Ink konečně balí do zařízení, které působí promyšleně.

Má sedmipalcový barevný panel, boční rám s tlačítky, voděodolnost, podporu stylusu a asymetrické tělo, které v ruce dává větší smysl než na obrázku. Širší okraj možná nevypadá tak čistě jako u Kindlu, ale při čtení jednou rukou je praktický. Tlačítka jsou dobře dostupná a čtečka se drží jistě.

Barva je hlavní lákadlo. Obálky knih najednou vypadají jako obálky, komiksy a manga dávají větší smysl, dětské knihy nepůsobí tak ochuzeně a u poznámek je barevné zvýrazňování výrazně přehlednější. Kdo pracuje s učebnicemi, grafy nebo obrazovějším obsahem, ten barvu využije.

Jenže barevný E Ink pořád není zázrak bez kompromisu. U běžného černobílého textu působí displej tmavěji než čistě černobílé modely. Často si řekne o vyšší podsvícení a text není tak čistý jako na Paperwhite, Clara BW nebo Verse Pro. Není to špatné čtení. Jen je potřeba vědět, že barva něco stojí.

U Libry Colour se také může objevit výraznější ghosting, hlavně v poznámkách, menu nebo při grafičtějším obsahu. Stylus je příplatek a z čtečky neudělá plnohodnotný poznámkový tablet. Je to doplněk, ne hlavní důvod, proč ji kupovat.

Libra Colour je silná ve chvíli, kdy barvu opravdu využijete. Komiksy, dětské knihy, ilustrované tituly, studium, poznámky, obálky, zvýrazňování. Tam dává smysl. U čisté beletrie bych si ale raději nechal kvalitní černobílý displej.

Z barevných čteček působí Libra Colour nejvyváženěji. Kindle Colorsoft je dražší a neměl ideální start. PocketBook Era Color má slabší dojem z černobílého textu. Boox Go Color 7 je víc hračka pro nadšence. Kobo tady trefilo nejlepší kompromis pro běžného člověka, který chce barvu, ale nechce se trápit složitostí.

PocketBook InkPad 4

PocketBook InkPad 4 je čtečka pro lidi, kterým už běžné malé modely nestačí. Není to kapesní společník na krátké romány. Je to větší zařízení pro delší texty, dokumenty a PDF.

Displej má 7,8 palce a ten rozdíl je v praxi větší, než se zdá z parametrů. Šest palců je dobrých na beletrii. Sedm palců je univerzální kompromis. Téměř osm palců už přináší vzdušnější stránku, větší písmo bez pocitu stísněnosti a pohodlnější práci s dokumenty.

U PDF je InkPad 4 výrazně silnější než malé čtečky. Nestačí jen soubor otevřít. Důležité je, jak se s ním dá pracovat. Reflow, ořez okrajů, zobrazení sloupců, úprava kontrastu nebo jasu – to jsou věci, které rozhodují o tom, jestli dokument opravdu přečtete. PocketBook má v tomhle dlouhodobě silnější software než většina běžných čteček.

Pořád nejde o náhradu velkého tabletu nebo e-ink poznámkového zařízení. Složité A4 dokumenty, tabulky nebo technické výkresy budou lepší na větší ploše. Pro běžná PDF, odborné texty, delší non-fiction a dokumenty je ale InkPad 4 mnohem příjemnější než šestipalcový model.

Displej je dobrý i na klasické knihy. Text působí čistě, nasvícení může být velmi rovnoměrné a větší stránka je pohodlná. Jenže u románů už se začne ozývat otázka, zda tak velkou čtečku opravdu potřebujete. Na gauči ano. V tašce nebo při držení jednou rukou už méně.

Slabiny souvisí s velikostí a cenovou třídou. InkPad 4 je větší, těžší a ne vždy působí tak prémiově, jak by člověk čekal. Software není tak plynulý jako Kindle a objevují se výhrady k rychlosti i některým ovládacím detailům. To je u dražší čtečky citelnější než u levnějšího Verse Pro.

InkPad 4 bych nebral jako lepší Verse Pro. Je to jiný typ čtečky. Pro běžnou beletrii zbytečně velký a drahý. Pro PDF, dokumenty a větší texty mnohem logičtější než trápení na malém displeji.

Onyx Boox Go 7

Onyx Boox Go 7 je spíš malý e-ink tablet než obyčejná čtečka. Má Android, Google Play, fyzická tlačítka, microSD a možnost používat různé čtecí aplikace na jednom zařízení. Tím se od Kindle, Kobo i PocketBooku liší nejvíc.

Jeho kouzlo je svoboda. Na jednom zařízení můžete mít Kindle aplikaci, Kobo, PocketBook, cloudové úložiště, poznámkové aplikace, různé čtečky dokumentů a vlastní systém práce. Kdo má knihy napříč službami a rád si zařízení nastavuje podle sebe, ten tady dostane možnosti, které klasické čtečky nenabídnou.

Displej je černobílý, ostrý a na poměry E Inku svižný. Fyzická tlačítka dávají smysl a sedmipalcová velikost je příjemná. MicroSD potěší lidi, kteří chtějí větší lokální knihovnu nebo víc dokumentů offline.

Jenže Android na E Inku není bezstarostná věc. Některé aplikace fungují dobře, jiné jen přijatelně a některé působí, jako by na podobný displej nikdy nemyslely. Člověk musí řešit obnovování obrazu, kontrast, režimy zobrazení a někdy i to, proč konkrétní aplikace vypadá divně nebo pomalu.

Výdrž je slabší než u klasických čteček. S Wi-Fi, aplikacemi a aktivnějším používáním se Boox chová víc jako tablet než jako zařízení, které nabijete a na dlouho pustíte z hlavy. Není to tragédie, ale část kouzla klasické čtečky se tím ztrácí.

U vody bych byl také opatrnější. Boox komunikuje určitou ochranu, ale není to čtečka, kterou bych bez přemýšlení bral k vaně nebo bazénu. Kindle Paperwhite, Kobo nebo PocketBook Verse Pro v tomhle působí jistěji.

Go 7 je výborný pro člověka, který přesně ví, proč chce Android. Pro běžného čtenáře románů je složitý zbytečně. Pro technicky zdatného uživatele, který chce aplikace a vlastní workflow, je to naopak nejzajímavější zařízení ve výběru.

Základní Kindle 2024

Základní Kindle má pořád svoje místo. Je malý, lehký a jednoduchý. Dává smysl jako první čtečka, dárek nebo zařízení pro člověka, který čte občas a nechce nic řešit.

Ve srovnání s Paperwhite ale rychle narazí na limity. Menší displej, chybějící voděodolnost a absence teplého světla jsou věci, které se při pravidelném čtení projeví. Ne hned první den, ale po týdnech a měsících ano. Paperwhite působí dospěleji a při delším používání je příjemnější.

Základní Kindle bych tedy bral hlavně ve chvíli, kdy hraje roli co nejnižší cena nebo kompaktnost. Pro pravidelné čtení na několik let bych raději připlatil za Paperwhite, případně se podíval po PocketBooku nebo Kobo podle toho, odkud berete knihy.

PocketBook Era

PocketBook Era je sympatická čtečka s bočními tlačítky, ergonomickým tělem a sedmipalcovým displejem. V ruce působí příjemněji než jednoduché symetrické modely a pro fanoušky PocketBooku má pořád kouzlo.

Její problém je pozice v nabídce. Verse Pro je levnější a pro většinu lokálních e-knih úplně stačí. InkPad 4 zase přináší jasně větší plochu a lepší smysl pro PDF. Kobo Libra Colour má podobně pohodlný tvar, ale přidává barvu. Era tak zůstává někde mezi.

Není to špatná čtečka. Jen už není tak snadné říct, proč by měla být první volbou. Ve výrazné akci může dávat smysl. Za běžných okolností bych vybíral spíš podle konkrétní potřeby: Verse Pro pro praktičnost, InkPad 4 pro větší dokumenty, Libra Colour pro barvu.

Barevné modely mimo Kobo

Barevné čtečky vypadají moderněji, ale u E Inku barva pořád znamená kompromis. Černobílý text bývá tmavší, méně čistý a častěji potřebuje podsvícení. To je zásadní hlavně pro lidi, kteří čtou převážně romány.

PocketBook Era Color je lákavý nápad: PocketBook, tlačítka, formáty a barva. Jenže právě čtení obyčejného textu je méně přesvědčivé než u černobílých modelů. Pro člověka, který chce hlavně knihy, dává větší smysl Verse Pro nebo InkPad 4.

PocketBook InkPad Color 3 přidává větší barevnou plochu, ale už míří na specifičtější použití. Komiksy, obrazové publikace, studijní materiály. Pro běžné čtení je to drahá cesta k horšímu černobílému textu.

Kindle Colorsoft měl být velký krok Amazonu do barevných čteček, jenže jeho start nebyl přesvědčivý a běžný Paperwhite je pro klasické knihy pořád logičtější. Barva u Kindlu smysl má, ale zatím bych ji nebral jako hlavní doporučení.

Onyx Boox Go Color 7 je zařízení pro velmi úzkou skupinu lidí. Android, aplikace a barva najednou zní skvěle, ale přidává to složitost i typické kompromisy barevného E Inku. Pro většinu lidí bude lepší černobílý Boox Go 7 nebo Kobo Libra Colour.

Jak bych vybíral

České a slovenské e-knihy mimo Amazon nahrávají PocketBooku Verse Pro. Je praktický, podporuje důležité formáty, má tlačítka a působí jako čtečka navržená pro reálnou lokální knihovnu.

Nejhladší samotné čtení nabízí Kindle Paperwhite 2024. Je rychlý, příjemný, voděodolný a jako čistá čtečka funguje výborně. Amazon ekosystém ale musí dávat smysl i vám.

Malá černobílá čtečka mimo Amazon znamená hlavně Kobo Clara BW. Je jednoduchá, lehká a má velmi dobrý displej na text. PDF a větší dokumenty po ní chtít nedává smysl.

Barva má nejlepší podobu u Kobo Libra Colour. Vyplatí se pro komiksy, obálky, dětské knihy, poznámky a studijní obsah. U obyčejných románů bych zůstal u černobílého displeje.

PDF a delší dokumenty lépe zvládne PocketBook InkPad 4. Větší plocha tady není luxus, ale praktická výhoda.

Android, aplikace a vlastní workflow patří k Onyx Boox Go 7. Je to nejflexibilnější zařízení ve výběru, ale ne nejjednodušší čtečka pro člověka, který chce jen číst.